Neurologie a narkolepsie

Neurologie a narkolepsie

Narkolepsie je onemocnění, které patří mezi poruchy spánku a léčí ho lékařský obor neurologie. Narkolepsie je chronické onemocnění, které postihuje mozková centra, která řídí proces usínání a probouzení. Člověk, který trpí touto nemocí má náhlé a nekontrolovatelné záchvaty spánku. Ty se u něj můžou objevit v jakoukoliv denní dobu a také při jakékoliv činnosti. Člověk usíná náhle bez varovných signálů a bez možnosti tento stav ovlivnit. Narkolepsie dokáže člověku pořádně znepříjemnit život. Příčina narkolepsie není zcela přesně známa. Pravděpodobně se ale jedná o genetické změny. Rizikovým faktorem je také věk pacienta. Nejzávažnější příznaky mívají lidé mezi 35. a 40. rokem života. K léčbě se většinou používají psychostimulancia, která zabraňují usínání přes den. Dále se pak nemocnému podávají antidepresiva, která usnadňují večerní usínání. Před touto samotnou léčbou je ale nutné podrobit se monitoringu bioelektrického výkonu mozku.

Neurologie a otřes mozku

Neurologie a otřes mozku

Otřes mozku je většinou vyvolán úrazem, nebo otřesem. Jedná se o lehčí postižení mozku. Patří tedy do onemocnění nervového systému a jeho léčením se zabývá neurologie. Člověk, který utrpěl otřes mozku může krátkodobě ztratit vědomí, také trpí na ztráty paměti a opakovaně zvrací. Ztráta vědomí může trvat od několika vteřin až po 30 minut. Člověk v bezvědomí nereaguje na slovní podnět a ani na bolestivé podněty. Tento otřes mozku je charakteristický tím, že pacient se z bezvědomí probírá sám a nepamatuje si na úraz. U otřesu mozku je důležité co nejrychleji přivolat pomoc. V některých případech totiž dochází ke krvácení do mozku, nebo ke zlomenině lebky. Otřes mozku se vyskytuje po pádech, po dopravních nehodách, při sportu. Častý je i u malých dětí, kteří se při hraní udeří do hlavy. Otřes mozku je důležité léčit již od prvního okamžiku, to znamená, že postižený se musí co nejrychleji dostat k lékaři, kde se už o něj postarají.

Neurologie a obrna

Neurologie a obrna

Obrna patří mezi onemocnění nervového systému a toto onemocnění léčí neurologie. Obrna je skupina nemocí. Je to řada patologických stavů, které se liší závažností a stupněm poškození člověka, průběhem onemocnění a kvalitou života. Obecně je obrna definována jako patologické omezení hybnosti. Dělíme ji na dva typy – paréza a plegie. Paréza znamená neúplnou obrnu. To znamená, že člověk může s postiženou končetinou v omezené míře hýbat. Plegie je úplná ztráta hybnosti. Obrna může mít řadu příčin. Může vzniknout například na základě poranění míchy a mozku. Poranění míchy se objevují především u mladších lidí. Mezi příznaky obrny můžeme zařadit poruchy chůze, poruchy řeči, třes, zhoršení sluchu a zraku. Obrna se dá dále dělit také na monoparézu či monoplegii, kdy se jedná o obrnu jedné končetiny. Diparéza a diplegie je obrna obou končetin. Triparéza a triplegie je obrna tří končetin. Pokud má člověk postiženy obě končetiny, tak se jedná o quadruparézu.

Neurologie a epilepsie

Neurologie a epilepsie

Epilepsie je onemocnění, které se projevuje opakovaným výskytem epileptických záchvatů. Ty jsou vyvolávány náhle vzniklou nerovnováhou mezi systémy v mozku. Tato nerovnováha se projevuje již zmíněným záchvatem. Epilepsie je onemocnění, které léčí neurologie a trpí jím mnoho lidí po celém světě. Epilepsie může vzniknout v každém věku. Mezi rizikové faktory patří například nedostatek spánku, vyčerpanost, alkohol. Léčbou epilepsie se zabývají zkušení odborníci, kteří musí léčbu ordinovat uvážlivě. Před nasazením léčby je nutné posoudit nález EEG záznamu a také zvážit, za jakých okolností k záchvatu došlo. Ojedinělý záchvat ještě nemusí znamenat, že člověk trpí epilepsií. Pokud léky na epilepsii nezabírají, tak se v některých případech doporučuje chirurgická léčba. Epilepsie má řadu komplikací. Při záchvatu se člověk může poranit a z hlediska pacientů patří mezi problémy zákaz řízení motorových vozidel, omezení výběru povolání, strach z těhotenství a podobně.

Neurologie a migréna

Neurologie a migréna

Migréna je velice nepříjemné chronické onemocnění, které je charakteristické silnou bolestí hlavy. Migréna dokáže člověku pořádně znepříjemnit i omezit život. Patří k onemocněním, které mají na kvalitu života postižených obrovský negativní dopad. Lidé trpící na migrény mají potíže se soustředěním, s pracovní výkonností, s učením a někdy i se sexuálním životem. Migréna patří mezi onemocnění nervového systému a její léčbou se zabývá neurologie. Přesné příčiny migrény nejsou známy. Mezi příznaky migrény patří například:

  • bolest hlavy
  • poruchy nálady
  • neklid
  • světloplachost
  • únava
  • nervozita
  • závratě
  • zvracení
  • dvojité vidění
  • zmatenost

Existuje mnoho rizikových faktorů, které bychom mohli rozdělit na kontrolovatelné spouštěcí faktory a nekontrolovatelné. Léčba migrény je dvojího druhu. Medikamentózní, která je založena na podávání léků a nemedikamentózní, která spočívá v odstranění spouštěcích faktorů, v úpravě životního stylu a podobně.

Neurologie a cévní mozková příhoda

Neurologie a cévní mozková příhoda

Cévní mozková příhoda je akutní onemocnění, kdy dochází k nervovému poškození. Toto onemocnění je způsobeno přerušením krevního zásobení části mozku. Přerušení může být způsobeno prasknutím oslabené cévy nebo také na základě trombu. Tato druhá varianta je častější. Mezi rizikové faktory onemocnění patří například vyšší věk, vysoký krevní tlak, cukrovka a také kouření. Do rizikových faktorů bychom mohli zařadit také vrozené vady mozkových cév. Cévní mozková příhoda se může objevit i v mladším věku. Často ve spojení s infekčními chorobami, s leukémií, nebo s předávkováním na alkohol, léky a drogy. Mezi příznaky cévní mozkové příhody patří zmatenost, povislý koutek a postižený člověk mívá také jazyk k jedné straně úst. Také poruchy řeči a omezená hybnost patří mezi příznaky. Při těžké cévní mozkové příhodě dochází i ke ztrátě vědomí a v nejhorších případech k úmrtí. Cévní mozkové příhody léčí neurologie.

Neurologie a lumbální punkce

Neurologie a lumbální punkce

Jedním z vyšetření, které neurologie používá, je i lumbální punkce. Jedná se o odběr, při kterém se získává mozkomíšní mok z páteřního kanálu. Tento mozkomíšní mok pak slouží k dalším důležitým vyšetřením. Odběr se používá v bederní krajině. Ovšem v místě, kam už mícha nedosahuje. Nehrozí zde tedy riziko, že by se mohla mícha poranit. Lumbální punkce je prováděna za účelem vyloučení, nebo potvrzení mozkomíšních obalů, míchy a zánětlivých onemocnění centrálního nervového systému. Dále se lumbální punkce provádí k průkazu krvácení do páteřního kanálu a k zjištění, zda se v mozkomíšním moku nalézají nádorové buňky. Opakovaná lumbální punkce slouží ke sledování postupu onemocnění nebo úspěšnosti léčby. Během odběru si lékař neurologie všímá různých faktorů. Patří mezi ně například hustota a barva mozkomíšního moku. Také si všímá příměsí mozkomíšního moku.

Neurologie a EEG

Neurologie a EEG

EEG – elektroencefalografie je vyšetřovací metoda, kterou používá neurologie. S její pomocí se dá sledovat aktivita mozku. Tohle neurologické vyšetření má využití hlavně v diagnostice epilepsie a různých poruch spánku. EEG vyšetřuje činnost lidského mozku. Elektroencefalografie se provádí při podezření na poškození mozku. Díky tomuto vyšetření se dají objevit ložiskové abnormality v mozkové činnosti. Také dokáže určit oblast mozku, kde se tyto abnormality vyskytují. Elektroencefalografie je důležitým vyšetřením při diagnóze epilepsie. Elektroencefalografické vyšetření nemá žádná rizika. Pacient není vystaven škodlivým účinkům a vyšetření není bolestivé. Není se tedy čeho obávat. Vyšetření se většinou provádí ambulantně. V případě poruch spánku se při tomto vyšetření zjišťuje, zda jsou ve spánku přítomny příslušné typy mozkových aktivit. V tomto případě ale musí být pacient hospitalizován, protože vyšetření se provádí ve spánku.

Neurologie – onemocnění

Neurologie – onemocnění

Člověka může v životě potkat řada nemocí. Kromě těch běžných, jako je například chřipka, to můžou být i vážnější onemocnění, ke kterým patří i neurologická onemocnění. Nejčastěji onemocnění, které neurologie léčí, jsou záněty nervového systému, cévní mozkové příhody, epilepsie a také degenerativní onemocnění nervového systému, tedy Parkinsonova choroba a Alzheimerova choroba. Neurologie se také zabývá roztroušenou sklerózou. Pokud se jedná o onemocnění periferního nervového systému (hlavové a míšní nervy), tak jsou to různé poranění nervů, různé úžinové syndromy, jako jsou například syndromy karpálního tunelu a další. Na neurologii jsou také léčena výhřezy plotének, traumata nervového systému a speciální kapitolou je léčba bolesti. Mnoho neurologických onemocnění může zanechávat trvalé následky, proto neurologie spolupracuje i s rehabilitačním a lázeňským lékařstvím, s fyzioterapií a s ortopedií.

Neurologie – úvod

Neurologie – úvod

Neurologie je lékařský obor, který se zabývá diagnózou, prevencí onemocnění, léčením a také prevencí poruch, které postihují centrální nervový systém a kosterní svalstvo. Neurologií se zabývají specialisté, tedy neurologové, kteří se převážně věnují chorobám dospělých. Pro děti existuje samostatný medicínský obor, který se nazývá dětská neurologie. Dětská neurologie se stará o správný vývoj novorozence, léčí dětskou epilepsii a také se zabývá dědičnými a vývojovými vadami nervového systému. Neurologie úzce souvisí i s dalšími lékařskými obory, jako jsou například pediatrie, interní lékařství, psychiatrie. Dále také pracují s lázeňským lékařstvím, s urologií, gynekologií, ortopedií a fyzioterapií. Na neurologii jsou také léčena nádorová onemocnění nervového systému. V těchto případech spolupracují odborníci z neurologie s onkology. Neurologie je velice důležitým lékařským oborem, který má ve svých řadách mnoho zkušených odborníků.